اللغة العربية

لَا أُقْسِمُ بِهَٰذَا الْبَلَدِ (1)

Hle, přísahám při tomto městě

وَأَنْتَ حِلٌّ بِهَٰذَا الْبَلَدِ (2)

- ty volně si žiješ v tomto městě -

وَوَالِدٍ وَمَا وَلَدَ (3)

při otci a tom, co zplodil,

لَقَدْ خَلَقْنَا الْإِنْسَانَ فِي كَبَدٍ (4)

že člověka jsme věru ke strastem stvořili!

أَيَحْسَبُ أَنْ لَنْ يَقْدِرَ عَلَيْهِ أَحَدٌ (5)

Počítá snad, že nikdo proti němu nic nezmůže,

يَقُولُ أَهْلَكْتُ مَالًا لُبَدًا (6)

když říká: "Bohatství obrovské jsem strávil."

أَيَحْسَبُ أَنْ لَمْ يَرَهُ أَحَدٌ (7)

Domnívá se snad, že nikdo jej nespatřil?

أَلَمْ نَجْعَلْ لَهُ عَيْنَيْنِ (8)

Což dvě oči jsme mu nedali

وَلِسَانًا وَشَفَتَيْنِ (9)

a jazyk a dva rty

وَهَدَيْنَاهُ النَّجْدَيْنِ (10)

a na dvě stezky jsme jej neuvedli?

فَلَا اقْتَحَمَ الْعَقَبَةَ (11)

A přece se nepustil po stezce vzhůru vedoucí.

وَمَا أَدْرَاكَ مَا الْعَقَبَةُ (12)

Víš ty vůbec, co je to stezka vzhůru vedoucí?

فَكُّ رَقَبَةٍ (13)

Otroka propuštění

أَوْ إِطْعَامٌ فِي يَوْمٍ ذِي مَسْغَبَةٍ (14)

či v den hladu nakrmení

يَتِيمًا ذَا مَقْرَبَةٍ (15)

sirotka příbuzného

أَوْ مِسْكِينًا ذَا مَتْرَبَةٍ (16)

či chudáka nouzí trpícího,

ثُمَّ كَانَ مِنَ الَّذِينَ آمَنُوا وَتَوَاصَوْا بِالصَّبْرِ وَتَوَاصَوْا بِالْمَرْحَمَةِ (17)

a také být z těch, kdož uvěřili a k neochvějnosti a soucitu se vzájemně nabádají:

أُولَٰئِكَ أَصْحَابُ الْمَيْمَنَةِ (18)

to budou lidé po pravici stojící,

وَالَّذِينَ كَفَرُوا بِآيَاتِنَا هُمْ أَصْحَابُ الْمَشْأَمَةِ (19)

zatímco ti, co ve znamení naše nevěřili, to budou lidé po levici stojící

عَلَيْهِمْ نَارٌ مُؤْصَدَةٌ (20)

a nad nimi plát bude oheň uzavírající!