الرَّحْمَٰنُ (1)

Všemilosrdným (byl),

عَلَّمَ الْقُرْآنَ (2)

Koránu naučil,

خَلَقَ الْإِنْسَانَ (3)

člověka utvořil,

عَلَّمَهُ الْبَيَانَ (4)

jasné mluvě jej naučil;

الشَّمْسُ وَالْقَمَرُ بِحُسْبَانٍ (5)

slunce i měsíc dle určených jdou chvil,

وَالنَّجْمُ وَالشَّجَرُ يَسْجُدَانِ (6)

(úctou) rostlina i strom k zemi se poklonil:

وَالسَّمَاءَ رَفَعَهَا وَوَضَعَ الْمِيزَانَ (7)

a nebe Bůh k výsotám pozdvihl a váhu stanovil,

أَلَّا تَطْغَوْا فِي الْمِيزَانِ (8)

by nikdo z vás svévolně ji neměnil.

وَأَقِيمُوا الْوَزْنَ بِالْقِسْطِ وَلَا تُخْسِرُوا الْمِيزَانَ (9)

Pročež spravedlivou dávejte váhu a nezkracujte ji.

وَالْأَرْضَ وَضَعَهَا لِلْأَنَامِ (10)

A zemi obydlím různým národům připravil:

فِيهَا فَاكِهَةٌ وَالنَّخْلُ ذَاتُ الْأَكْمَامِ (11)

na ní ovoce a datle rostou, slupkou okryté

وَالْحَبُّ ذُو الْعَصْفِ وَالرَّيْحَانُ (12)

a obilí na stéblech svých a myrty vonné.

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (13)

Nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

خَلَقَ الْإِنْسَانَ مِنْ صَلْصَالٍ كَالْفَخَّارِ (14)

Člověka z hlíny, podobné hrnčířské, utvořil:

وَخَلَقَ الْجَانَّ مِنْ مَارِجٍ مِنْ نَارٍ (15)

a Džinny z ohně čistého, bez kouře, utvořil.

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (16)

Nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

رَبُّ الْمَشْرِقَيْنِ وَرَبُّ الْمَغْرِبَيْنِ (17)

Onť Pánem jest obou východů a Pánem obou západů!

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (18)

Nuž, které z- dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

مَرَجَ الْبَحْرَيْنِ يَلْتَقِيَانِ (19)

Rozlil (po zemi) dvé moří, jež -navzájem se dotýkají,

بَيْنَهُمَا بَرْزَخٌ لَا يَبْغِيَانِ (20)

však mezi nimi přehrada jest, již nepřetékají.

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (21)

Nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

يَخْرُجُ مِنْهُمَا اللُّؤْلُؤُ وَالْمَرْجَانُ (22)

Z nich perly a korále vycházejí:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (23)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

وَلَهُ الْجَوَارِ الْمُنْشَآتُ فِي الْبَحْرِ كَالْأَعْلَامِ (24)

A jeho, jsou koráby, plující vztýčené mořem, horám podobné :

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (25)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

كُلُّ مَنْ عَلَيْهَا فَانٍ (26)

Všichni, kdož na zemi jsou, zajdou,

وَيَبْقَىٰ وَجْهُ رَبِّكَ ذُو الْجَلَالِ وَالْإِكْرَامِ (27)

však tvář Pána tvého zůstane, ve velikosti a slávě své:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (28)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati

يَسْأَلُهُ مَنْ فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۚ كُلَّ يَوْمٍ هُوَ فِي شَأْنٍ (29)

Vše obrací se naň s prosbou, což na zemi jest i na nebi: a každého dne v novém jest díle:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (30)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

سَنَفْرُغُ لَكُمْ أَيُّهَ الثَّقَلَانِ (31)

Najdeme čas volný pro vás, obě skupiny!

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (32)

Nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

يَا مَعْشَرَ الْجِنِّ وَالْإِنْسِ إِنِ اسْتَطَعْتُمْ أَنْ تَنْفُذُوا مِنْ أَقْطَارِ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ فَانْفُذُوا ۚ لَا تَنْفُذُونَ إِلَّا بِسُلْطَانٍ (33)

Ó shromáždění Džinnů a lidí, jste-li s to, abyste přestoupili obvody nebes a země, přestupte je! Však nepřestoupíte jich, leda se zmocněním (Boha).

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (34)

Nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

يُرْسَلُ عَلَيْكُمَا شُوَاظٌ مِنْ نَارٍ وَنُحَاسٌ فَلَا تَنْتَصِرَانِ (35)

Seslán bude na vás déšť ohnivý a měď roztavená a ne-budete míti obrany.

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (36)

Nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

فَإِذَا انْشَقَّتِ السَّمَاءُ فَكَانَتْ وَرْدَةً كَالدِّهَانِ (37)

Tehdy, když nebesa rozstoupnou se a zrůžoví, jak kůže rudě zbarvená:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (38)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

فَيَوْمَئِذٍ لَا يُسْأَلُ عَنْ ذَنْبِهِ إِنْسٌ وَلَا جَانٌّ (39)

V den onen nebudou tázáni ni lidé, ni Džinnové na hříchy své.

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (40)

Nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

يُعْرَفُ الْمُجْرِمُونَ بِسِيمَاهُمْ فَيُؤْخَذُ بِالنَّوَاصِي وَالْأَقْدَامِ (41)

Po-znáni budou provinilci po známkách svých a uchopeni budou za kštice a nohy své.

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (42)

Nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

هَٰذِهِ جَهَنَّمُ الَّتِي يُكَذِّبُ بِهَا الْمُجْرِمُونَ (43)

„Totoť jest peklo, jež vylhaným nazývají provinilci!“

يَطُوفُونَ بَيْنَهَا وَبَيْنَ حَمِيمٍ آنٍ (44)

Krou-žiti budou semo tamo, mezi plameny jeho, a vodou vroucí.

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (45)

Nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

وَلِمَنْ خَافَ مَقَامَ رَبِّهِ جَنَّتَانِ (46)

Však pro ty, již bojí se postavení Pána svého, bude zahrad dvé:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (47)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

ذَوَاتَا أَفْنَانٍ (48)

V obou větvoví (rozložité):

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (49)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

فِيهِمَا عَيْنَانِ تَجْرِيَانِ (50)

V obou pramenů dvé:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (51)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

فِيهِمَا مِنْ كُلِّ فَاكِهَةٍ زَوْجَانِ (52)

V obou ze všeho ovoce druhů dvé:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (53)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

مُتَّكِئِينَ عَلَىٰ فُرُشٍ بَطَائِنُهَا مِنْ إِسْتَبْرَقٍ ۚ وَجَنَى الْجَنَّتَيْنِ دَانٍ (54)

Tam odpočívati budou na lůžkách, zevnitř brokátem pod-šitých, a (zralé) plody obou zahrad budou v jich dosahu:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (55)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

فِيهِنَّ قَاصِرَاتُ الطَّرْفِ لَمْ يَطْمِثْهُنَّ إِنْسٌ قَبْلَهُمْ وَلَا جَانٌّ (56)

Tam panny budou, cudných pohledů, nikdy před tím ni mužem, ni Džinnem dotčené:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (57)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

كَأَنَّهُنَّ الْيَاقُوتُ وَالْمَرْجَانُ (58)

Hyacintu a korálům podobné:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (59)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

هَلْ جَزَاءُ الْإِحْسَانِ إِلَّا الْإِحْسَانُ (60)

Zdaž odměna dobra co jiného jest, než dobro?

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (61)

Nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

وَمِنْ دُونِهِمَا جَنَّتَانِ (62)

A mimo těchto dvou, jest ještě zahrad dvé:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (63)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

مُدْهَامَّتَانِ (64)

zelení pokryté,

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (65)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

فِيهِمَا عَيْنَانِ نَضَّاخَتَانِ (66)

v obou (z nich) pramenů vyvírajích dvé:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (67)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

فِيهِمَا فَاكِهَةٌ وَنَخْلٌ وَرُمَّانٌ (68)

V nich ovoce bude a granátová jablka a palmy datlové:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (69)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

فِيهِنَّ خَيْرَاتٌ حِسَانٌ (70)

V nich (dívky) budou krásné a rozkošné:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (71)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

حُورٌ مَقْصُورَاتٌ فِي الْخِيَامِ (72)

Děvy velkých, černých očí, ve stanech střežené:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (73)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

لَمْ يَطْمِثْهُنَّ إِنْسٌ قَبْلَهُمْ وَلَا جَانٌّ (74)

nikdy mužem, ni Džinnem dotčené:

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (75)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

مُتَّكِئِينَ عَلَىٰ رَفْرَفٍ خُضْرٍ وَعَبْقَرِيٍّ حِسَانٍ (76)

Spočívati budou na polštářích zelených a ložích krásných (jich manželé):

فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكُمَا تُكَذِّبَانِ (77)

nuž, které z dobrodiní Pána svého chcete zapírati?

تَبَارَكَ اسْمُ رَبِّكَ ذِي الْجَلَالِ وَالْإِكْرَامِ (78)

Požehnáno budiž jméno Pána tvého, jenž pln veleby jest a slávy (své)!