هَلْ أَتَاكَ حَدِيثُ الْغَاشِيَةِ (1)

Dostalo se ti zvěsti o hodině zahalující?

وُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ خَاشِعَةٌ (2)

V ten den budou tváře jedněch zahanbené,

عَامِلَةٌ نَاصِبَةٌ (3)

ustarané a ztrhané,

تَصْلَىٰ نَارًا حَامِيَةً (4)

a hořet budou v ohni planoucím

تُسْقَىٰ مِنْ عَيْنٍ آنِيَةٍ (5)

napájeny pramenem vroucím;

لَيْسَ لَهُمْ طَعَامٌ إِلَّا مِنْ ضَرِيعٍ (6)

jen bodláčí trnité tam za stravu budou mít,

لَا يُسْمِنُ وَلَا يُغْنِي مِنْ جُوعٍ (7)

z něhož se netloustne a jímž hlad nelze utišit.

وُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ نَاعِمَةٌ (8)

A v ten den budou tváře jiných blažené,

لِسَعْيِهَا رَاضِيَةٌ (9)

úsilím svým potěšené,

فِي جَنَّةٍ عَالِيَةٍ (10)

v zahradě vyvýšené,

لَا تَسْمَعُ فِيهَا لَاغِيَةً (11)

kde neuslyší tlachání plané;

فِيهَا عَيْنٌ جَارِيَةٌ (12)

v ní prameny jsou proudící

فِيهَا سُرُرٌ مَرْفُوعَةٌ (13)

a pohovky zvýšené

وَأَكْوَابٌ مَوْضُوعَةٌ (14)

a poháry rozestavené

وَنَمَارِقُ مَصْفُوفَةٌ (15)

a podušky v řadách vyrovnané

وَزَرَابِيُّ مَبْثُوثَةٌ (16)

a drahé koberce rozprostřené.

أَفَلَا يَنْظُرُونَ إِلَى الْإِبِلِ كَيْفَ خُلِقَتْ (17)

Což neuvažují o tom, jak stvořeni byli velbloudi,

وَإِلَى السَّمَاءِ كَيْفَ رُفِعَتْ (18)

jak nebesa byla zdvižena,

وَإِلَى الْجِبَالِ كَيْفَ نُصِبَتْ (19)

jak pohoří byla vztyčena,

وَإِلَى الْأَرْضِ كَيْفَ سُطِحَتْ (20)

jak země byla rozprostřena?

فَذَكِّرْ إِنَّمَا أَنْتَ مُذَكِّرٌ (21)

Připomínej, vždyť tys pouze ten, jenž připomíná,

لَسْتَ عَلَيْهِمْ بِمُصَيْطِرٍ (22)

a nejsi nad nimi ten, jenž zaznamenává,

إِلَّا مَنْ تَوَلَّىٰ وَكَفَرَ (23)

leda toho, kdo odvrací se a nevěří,

فَيُعَذِّبُهُ اللَّهُ الْعَذَابَ الْأَكْبَرَ (24)

a toho Bůh trestem nejtěžším udeří!

إِنَّ إِلَيْنَا إِيَابَهُمْ (25)

K Nám věru míří jejich návrat

ثُمَّ إِنَّ عَلَيْنَا حِسَابَهُمْ (26)

a Nám pak budou účty své skládat!