قُلْ أُوحِيَ إِلَيَّ أَنَّهُ اسْتَمَعَ نَفَرٌ مِنَ الْجِنِّ فَقَالُوا إِنَّا سَمِعْنَا قُرْآنًا عَجَبًا (1)

Rci: „Bylo vnuknuto mi, že skupina DŽINNŮ naslouchala, a řekla: ,Zajisté slyšeli jsme Korán údivný,

يَهْدِي إِلَى الرُّشْدِ فَآمَنَّا بِهِ ۖ وَلَنْ نُشْرِكَ بِرَبِّنَا أَحَدًا (2)

jenž vede k cestě správné: i uvěřili jsme veň a nikoho spolčovati nebudeme s Pánem svým.

وَأَنَّهُ تَعَالَىٰ جَدُّ رَبِّنَا مَا اتَّخَذَ صَاحِبَةً وَلَا وَلَدًا (3)

Onť pak - povýšena budiž sláva Pána našeho! - nevzal si manželky aniž syna má.

وَأَنَّهُ كَانَ يَقُولُ سَفِيهُنَا عَلَى اللَّهِ شَطَطًا (4)

Však jistý pošetilec mezi námi o Bohu tvrdil bláhovost.

وَأَنَّا ظَنَنَّا أَنْ لَنْ تَقُولَ الْإِنْسُ وَالْجِنُّ عَلَى اللَّهِ كَذِبًا (5)

Mínili jsme pak, že nikdo z lidí nebo Džinnů neříkal by lež o Bohu.

وَأَنَّهُ كَانَ رِجَالٌ مِنَ الْإِنْسِ يَعُوذُونَ بِرِجَالٍ مِنَ الْجِنِّ فَزَادُوهُمْ رَهَقًا (6)

Někteří mužové mezi lidmi brali útočiště k mužům z džinnů, však ti rozmnožili pouze bláznivost jejich,

وَأَنَّهُمْ ظَنُّوا كَمَا ظَنَنْتُمْ أَنْ لَنْ يَبْعَثَ اللَّهُ أَحَدًا (7)

a pak mnili, jakož i vy mnili jste, že Bůh nevzkřísí nikoho.

وَأَنَّا لَمَسْنَا السَّمَاءَ فَوَجَدْنَاهَا مُلِئَتْ حَرَسًا شَدِيدًا وَشُهُبًا (8)

Dostihlí jsme nebe, však shledali je plné strážců silných a šlehů plamenných.

وَأَنَّا كُنَّا نَقْعُدُ مِنْهَا مَقَاعِدَ لِلسَّمْعِ ۖ فَمَنْ يَسْتَمِعِ الْآنَ يَجِدْ لَهُ شِهَابًا رَصَدًا (9)

A seděli jsme na sedadlech v něm, abychom slyšeli: však kdokoli přislouchávat chce teď, shledá, že číhati naň bude šleh plamenný.

وَأَنَّا لَا نَدْرِي أَشَرٌّ أُرِيدَ بِمَنْ فِي الْأَرْضِ أَمْ أَرَادَ بِهِمْ رَبُّهُمْ رَشَدًا (10)

A nevíme, zda zlo bylo míněno pro ty, kdož na zemi jsou, aneb žádal-li si Pán jejich pro ně cesty správné.

وَأَنَّا مِنَّا الصَّالِحُونَ وَمِنَّا دُونَ ذَٰلِكَ ۖ كُنَّا طَرَائِقَ قِدَدًا (11)

Mezi námi jsou pak spravedliví a jsou mezi námi, kdož nejsou takými: jsme cest rozdílných:

وَأَنَّا ظَنَنَّا أَنْ لَنْ نُعْجِزَ اللَّهَ فِي الْأَرْضِ وَلَنْ نُعْجِزَهُ هَرَبًا (12)

a mnili jsme, že nejsme s to, bychom znemožnili (zámyslů) Boha na zemi, aniž znemožníme mu to útěkem.

وَأَنَّا لَمَّا سَمِعْنَا الْهُدَىٰ آمَنَّا بِهِ ۖ فَمَنْ يُؤْمِنْ بِرَبِّهِ فَلَا يَخَافُ بَخْسًا وَلَا رَهَقًا (13)

A když slyšeli jsme Vedení, uvěřili jsme v ně: a kdo věří v Pána svého, nechť nebojí se škody, ani potupy.

وَأَنَّا مِنَّا الْمُسْلِمُونَ وَمِنَّا الْقَاسِطُونَ ۖ فَمَنْ أَسْلَمَ فَأُولَٰئِكَ تَحَرَّوْا رَشَدًا (14)

Jsou pak mezi námi ti, kdo odevzdali se do, vůle boží a ti, kdož se vzdalují: a kdožkoli odevzdal se do vůle boží, béře se cestou pravou.

وَأَمَّا الْقَاسِطُونَ فَكَانُوا لِجَهَنَّمَ حَطَبًا (15)

A pokud se týče vzdalujících se, budou peklu palivem.“

وَأَنْ لَوِ اسْتَقَامُوا عَلَى الطَّرِيقَةِ لَأَسْقَيْنَاهُمْ مَاءً غَدَقًا (16)

Kdyby přidržovali ses přímé cesty, napojili bychom je vodou přehojnou,

لِنَفْتِنَهُمْ فِيهِ ۚ وَمَنْ يُعْرِضْ عَنْ ذِكْرِ رَبِّهِ يَسْلُكْهُ عَذَابًا صَعَدًا (17)

abychom jí vyzkoušeli je: však kdožkoli vzdaluje se od Napomenutí Pána svého, tento podrobí jej trestu tvrdému.

وَأَنَّ الْمَسَاجِدَ لِلَّهِ فَلَا تَدْعُوا مَعَ اللَّهِ أَحَدًا (18)

Modlitebnice pak přináležejí Bohu (jedinému): pročež nevzývejte (současně) s Bohem nikoho.

وَأَنَّهُ لَمَّا قَامَ عَبْدُ اللَّهِ يَدْعُوهُ كَادُوا يَكُونُونَ عَلَيْهِ لِبَدًا (19)

A když povstal služebník boží, aby vzýval jej, málem by byli umačkali jej náporem.

قُلْ إِنَّمَا أَدْعُو رَبِّي وَلَا أُشْرِكُ بِهِ أَحَدًا (20)

Rci: „Jáť pouze vzývám Pána svého a nespolčuji s ním nikoho.“

قُلْ إِنِّي لَا أَمْلِكُ لَكُمْ ضَرًّا وَلَا رَشَدًا (21)

Rci: „Neníť v moci mé přičiniti vám škody nijaké, aniž dobra.“

قُلْ إِنِّي لَنْ يُجِيرَنِي مِنَ اللَّهِ أَحَدٌ وَلَنْ أَجِدَ مِنْ دُونِهِ مُلْتَحَدًا (22)

Rci: „Zajisté nikdo nemůže popřáti mi ochrany před Bohem, aniž najdu, kromě něho, útočiště;

إِلَّا بَلَاغًا مِنَ اللَّهِ وَرِسَالَاتِهِ ۚ وَمَنْ يَعْصِ اللَّهَ وَرَسُولَهُ فَإِنَّ لَهُ نَارَ جَهَنَّمَ خَالِدِينَ فِيهَا أَبَدًا (23)

vyjma hlásání, jež přichází od Boha a poselství jeho: a těm, kdož neposlušni jsou Boha proroka jeho, zajisté schystán jest oheň pekelný, v němž přebývati budou věčně.

حَتَّىٰ إِذَا رَأَوْا مَا يُوعَدُونَ فَسَيَعْلَمُونَ مَنْ أَضْعَفُ نَاصِرًا وَأَقَلُّ عَدَدًا (24)

Až když spatří to, co slibováno jest jim: pak zvědí, kdo nejslabším jest co do pomocníků a nejmenším co do počtu.“

قُلْ إِنْ أَدْرِي أَقَرِيبٌ مَا تُوعَدُونَ أَمْ يَجْعَلُ لَهُ رَبِّي أَمَدًا (25)

Rci: „Nevím, zda blízkým jest to, co slibováno jest vám, aneb prodlouží-li Pán můj toho příchod:

عَالِمُ الْغَيْبِ فَلَا يُظْهِرُ عَلَىٰ غَيْبِهِ أَحَدًا (26)

on znatelem jest věcí skrytých a neodkrývá skrytých věcí svých nikomu,

إِلَّا مَنِ ارْتَضَىٰ مِنْ رَسُولٍ فَإِنَّهُ يَسْلُكُ مِنْ بَيْنِ يَدَيْهِ وَمِنْ خَلْفِهِ رَصَدًا (27)

vyjma oněch poslů svých, v nichž zalíbení nalezl: tehdy pak zajisté kráčí před ním i za ním,

لِيَعْلَمَ أَنْ قَدْ أَبْلَغُوا رِسَالَاتِ رَبِّهِمْ وَأَحَاطَ بِمَا لَدَيْهِمْ وَأَحْصَىٰ كُلَّ شَيْءٍ عَدَدًا (28)

číhaje, aby věděl, zda hlásali poselství Pána svého. On obklopuje věděním svým vše, co oni činí a přesný o všem počet vede.“