اللغة العربية

وَالْعَادِيَاتِ ضَبْحًا (1)

Při pádících, odfrkujících,

فَالْمُورِيَاتِ قَدْحًا (2)

jiskry vykřesávajících,

فَالْمُغِيرَاتِ صُبْحًا (3)

za jitra se vynořujících,

فَأَثَرْنَ بِهِ نَقْعًا (4)

oblaka prachu v něm zviřujících

فَوَسَطْنَ بِهِ جَمْعًا (5)

a do středu tlupy vtrhujících!

إِنَّ الْإِنْسَانَ لِرَبِّهِ لَكَنُودٌ (6)

Vůči svému Pánu člověk vskutku nevděčný je,

وَإِنَّهُ عَلَىٰ ذَٰلِكَ لَشَهِيدٌ (7)

a dokonce sám to dosvědčuje.

وَإِنَّهُ لِحُبِّ الْخَيْرِ لَشَدِيدٌ (8)

Horlivý však je věru v lásce k majetku!

۞ أَفَلَا يَعْلَمُ إِذَا بُعْثِرَ مَا فِي الْقُبُورِ (9)

Cožpak neví, že až bude to, co je v hrobech, převráceno

وَحُصِّلَ مَا فِي الصُّدُورِ (10)

a to, co v hrudích je, odhaleno,

إِنَّ رَبَّهُمْ بِهِمْ يَوْمَئِذٍ لَخَبِيرٌ (11)

Pán jejich v ten den dokonale o nich bude zpraven?